S Alenou, spisovatelkou známou z kurzů vedoucích k Sobestačnosti, bylo koučování velmi pronikavé. Přišla s jedním tématem (podnikání) a vypadalo to tak na 5 a více sezení. Podnikání bývá propletené s mentorinkem a nebývá hned jasné, co je přesně cílem. Přečtěte si chat se zpětnou vazbou, v které je vidět, že když si klient chce přijít na “to svoje”, podaří se to a to velmi rychle.
A:Na Báru, coby koučku jsem se obrátila, protože jsem najednou měla intenzivní potřebu svoje podnikání postrčit kupředu, být efektivnější a radovat se z výsledků. Čekala jsem, že budeme analyzovat moje dosavadní obchodní strategie a tak. Bára však neomylně sáhla tam, kam bylo třeba, i když já jsem si to neuvědomovala. Ke kořenům. Dovnitř. Nasměrovala mě k sobě. To bylo v září a teď v červnu stále ještě dobíhají reakce energií, které jsme rozpohybovaly a vynesly na povrch. Uvědomila jsem si o sobě mnoho a díky tomu jsem se mohla začít přirozeně měnit, protože po vykydání bahna, které jsem v sobě měla dlouhá, dlouhá léta, cítím klid, radost, vyrovnanost a výsledky se dostavují…a varování na závěr: ne vždy je očistný proces příjemný, protože s Bárou nic není jako, je to poctivé a doopravdy a tudíž to i může bolet. Alena
A:Báro je ten závěr pro tebe v pohodě? Myslela jsem to jako pochvalu, tak aby to jiné neodradilo
B:Bez bolesti není změny..spíš se zeptám: co konkrétně bolelo a přesto vnímáš naši spolupráci jako přínosnou?
A:No pohled na ty prastaré záležitosti, které mě nedovolily žít naplno, když jsem si uvědomila odkud vlastně vane vítr. A pak bylo hodně těžké to překonat, sebrat síly aměnit to. Staré, zapomenuté přesto živé rány, které už se hojí, celý ten půlrok, kousek po kousku. Díky! Díky!
B:To je krasné má milá
B:Děkuju, za tvou práci. Mužu si to i s vysvětlením a tvou schválenou fotkou dát na web nemysli?
Je neuveřitelné, že ses toho tak chopila potom samostatně, jako bys jen potřebovala na otázku odpovědět: můžešs. Co byla ta otázka? (Pokud byla..)
A:Řekla bych že otázka zněla můžu začít žít podle sebe? Dobrovolně a ochotně jsem fungovala tak, abych nepopudila matku, která už pár let nežije, paradoxně. Týkalo se to profesního života, zvláštní, ten osobní jsem si vzít nedala. Ale to je na dloouhé povídání.
A:Rozhodně mě to zjištění sebralo.
B:Bert Hellinger, otec konstelací říká, že kdo se nesrovná s matkou, nesrovná se s prací. Osobní život ovlivňují matky velmi, zvláště na pozici rodičů, ale v práci, sebetvoření svého místa ve světě, jsou zásadní. (viz. bezpečná osobní vazba na matku v ranném dětství)
B:Vidím to dnes a denně na sobě, druhých. “Můžeš podle sebe” je opravdu tíživé, pokud jej neuplatňuješ. Obíráš o své jedinečné dary své osobnosti nás všechny. Jsem ráda, že jsem ti umožnila se uvědomit. I když to bolelo. Nedělám to schválně, vlastně jsem tvou bolest vnímala, ale tys ji přesně přede mnou nepojmenovala. Zkus o svém přístupu k bolesti také popřemýšlet. Mám tě ráda, opatruj se.
A:Dík Báro, tu bolest nepociťuju jako újmu, k procesu uzdravení patří. Určitě se nad tím zamyslím, dík. Ono to všechno pořád ještě dojíždí, jedno otevírá druhé, vzájemně se ta traumata hojí, osvětlují a nakonec i mizí z existence. Je to dech beroucí proces, ale co tobě budu vykládat mávám, měj se a též se opatruj, jsi fakt skvělá
B:Jejda, koupu se v tvé zpětné vazbě
Tipnete si kolikrát jsme se s Alenou na koučování viděly?
Chcete si také přijít na své životní posuny?